Městem Lvov se přelily dějiny druhé světové války několikrát. Napřed ho obsadili Sověti, poté Němci, pak zase Sověti. Onou dívkou v zelném svetru je sama autorka Krystyna Chigerová, tehdy malá holčička. S odstupem popisuje několik předválečných a válečných let, v nichž se rodina snažila přežít, jak se dalo. Vše probíhá od příšerného – Sověti zahajovali deportace buržoazních elementů – až k naprosto děsivému, co přišlo spolu s Němci.
Krystyna Chiger, Daniel Paisner: Dívka v zeleném svetru, Kontrast, 2021, 280 stran
Ti zahájili postupnou likvidaci židovského obyvatelstva, které napřed nahnali do městského ghetta, z jehož šílených podmínek vedla jen jedna cesta – do Piesků, kde probíhaly masové popravy. Otec Krystyny, který v knize vystupuje skoro až jako superhrdina, byl nicméně vždy o krok napřed. Své děti skrýval napřed za falešnými stěnami bytu, a když Němci přikročili ke konečné likvidaci ghetta, uchýlil se s rodinou do připraveného úkrytu v kanalizačním systému města, kde vydrželi celých čtrnáct měsíců až do osvobození města Rudou armádou.
Překládat tuto knihu byla strhující, ale zároveň bolestivá práce. Je neuvěřitelné, jakého nasazení, důvtipu, a na druhé straně i krutosti jsou lidé schopni. Nikdy nezapomenu na postavu Leopolda Sochy, polského napraveného zlodějíčka, který rodinu celou dobu zásoboval potravinami a vším potřebným, a dělal to, i když už jim došly peníze. Na Leopolda Sochu si také vzpomenu, kdykoli zazní něco o zakořeněném polském antisemitismu.
Podle knihy natočila Agniezska Hollandová v roce 2011 film V temnotách.